Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (1360, Trocnov – 11. října 1424 u Přibyslavi) byl známý český válečník, který se stal tvůrcem vojenské defenzívní taktiky, opírající se o vozovou hradbu.
Nejznámějším se stal na samém sklonku svého života, kdy se postavil na stranu husitů a stal se jejich vojevůdcem. Jako vrchní hejtman táboritů nebyl nikdy poražen. Jeho neporazitelnost byla založena nejen na válečnickém umu, ale také na tvrdě dodržované disciplíně (za porušování disciplíny byly tehdy předepsány kruté tresty - viz Žižkův vojenský řád) jím vedených vojsk. Protivníci ho nazývali „potvora ohyzdná“, „krvavý Herodes“, „psanec“ a „svatokrádce“, zatímco příznivci „hejtman nadmíru odvážný, udatný, smělý a vážný“.